JAK TO VŠECHNO ZAČALO ?
Víno spatřilo světlo světa dávno před prvními historickými písemnými záznamy, současně se zrodem prvních východních kultur. Svědčí o tom nezměrné množství důkazů – tabulek papyrových svitků a stěn egyptských hrobek. Lidé byli již tehdy vyobrazováni s číší vína v ruce. Je sice pravdou, že již v pravěku tehdejší lidé konzumovali vinnou révu, ale cíleně se vinná réva začala pěstovat a kvasit ve velkých hliněných nádobách (známých jako Kvevri) na území dnešní Gruzie kolem roku 8000 př.n.l. Jak šel čas, tak se i kvůli osídlování národů z dálného východu směrem na západ dostala vinná réva okolo 2-3.tisíciletí př.n.l. do Starověkého Egypta a Řecka, kde básníci vznášeli moky své země do nebe. Staří Řekové víno téměř vždy dochucovali bylinkami, kořením a medem a ředili vodou (někdy dokonce i mořskou). Buďme tedy rádi, že máme už jakýsi vývoj za sebou a neservírujeme skleničku s vínem a slánkou soli. Jak víme z dějepisu, tak Řekové začali podnikat do Itálie časté výpravy a réva vinná se tak dostala přibližně kolem roku 1000 př.n.l. i tam. Na jihu Itálie se začali Řekové věnovat pěstování vinné révy a Etruskové činili totéž v Toskánsku a dál na severu. Jejich příkladu pak následovali Římané. Zdrojem informací pro vinaře se stali nejvýznamnější spisovatelé té doby, jako například Vergilius, jehož výrok: „réva miluje kopce“ je zřejmě nejlepším tipem, jaký lze začínajícímu pěstiteli dát. V průběhu dalších 500 let se vinná réva rozšířila do Španělska, Portugalska a na jih Francie. Po rozpadu římské říše nastala jakási doba temna, která se pozvolna přehoupla do té světlejší éry vrcholného středověku. Na iluminacích z té doby se opakují známé výjevy – sběr hroznů, lisování, sudy s vínem ve sklepích a veselící se lidé s číšemi v rukou. Metody výroby vína zůstaly v zásadě stejné až do 20. století. Tak či onak je jistotou, že již po tisíciletí víno lidem rozradostňuje mysl.